neděle 28. října 2018

Kino okénko listopad

Ahoooj! 

V posledních měsících jsem v kině, téměř každý víkend, tak jsem se rozhodla Vám podat hlášení o tom, co stojí za to vidět a co ne. Každopádně berte to tak, že to je můj názor a nemusí být totožný s tím vašim :).

1. Toman

Film z raného období komunismu. Musím říct, že mě do tohodle období zasvětil zase o kousek víc a dost mě bavil. Ale je to i tím, že mě tyhle témata baví. Film určitě doporučuji, člověk se na to podívá zase z jiné strany. 

2. Helloween 

Začátek byl trochu nuda, ale po prvních dvaceti minutách to začla být dost napínavé a musím říct, ze takový vývoj jsem opravdu nečekala. Po dlouhé době hovor, který ve mě zůstal i po filmu. Člověk byl napnutý a čekal co se stane dál a i po filmu nemohl svali povolit. Takže, kdo se rád bojí, film je pro Vás. 

3. Po čem muži touží 

České komedie mám ráda a tahle se řadí k těm lepším, člověk u ni vypne, zasměje se. 

4. Nebezpečná laskavost

Dle ukázek, jsem se na film neskutečně těšila. No ukázky byli napínavějši, než celý film. Po dlouhé době opravdu zklamání. 

5. Pradátor: evoluce

Nic jsem od něj nečekala, protože předchozí díly jsem neviděla. Ale i když jsem nevěděla souvislosti, děj mě pohltil a opravdu mě to bavilo. A na další díl určitě půjdu. 

Nechci prozrazovat dej, tudíž je to jen shrnutí, toho co, za mě ano a ne. Ale co vy a kino, chodíte? A co pro vás bylo příjemné překvapeni a co zklamání?  

neděle 14. října 2018

Musím jen pro jednu věc - vykoupila jsem baleu, už zase




Ahoooj!
Znáte taky ten pocit, když musíte do drogerky, jen pro jednu věc. A u pokladny, když pípne koncová částka jen provalíte oči? No, já si tentokrát šla, pouze pro žiletky a odnesla jsem si spousty nezbytností, jak jinak.Tak se aspoň podíváme, co hezkého teď v DMku mají. Ceny si upřímně nepamatuji, ale nijak závratné částky to v jednotlivých položkách nebyli.





Přišla jsem na to že mám velkou mezeru v olejích na odličování a tak jsem po jednom šáhla. Píší, že je na všechny typy pleti, ale nevím no. Nějak mi nejde do kupy moje mastná pleť a olej. Každopádně na ně slyším ve směs samá pozitiva, tak se nechám překvapit.

Balea masky pro mě jsou už takový klasika, takže jsem po ni automaticky šáhla. Je fajn mít nějakou v zásobě doma, ještě k tomu, když mají tak hezké obaly.

Také jsem akutně potřebovala peeling, každopádně až potom co jsem ho zkoumala doma, jsem zjistila, že není na pleť z akné. Takže si budu namlouvat, že ty pupínky, jsou jen výkvět puberty a třeba překvapí.

K peelingu se také váže to škrabátko na obličej. Ne, nevím jak se to jmenuje a asi mi to je jedno, každopádně by to ten obličej mělo lépe vyčistit, takže doufám, že jsem nevyhodila jen peníze.

A vlhčené ubrousky jsou už klasika, ty nemůžou chybět u žádné návštěvy. 





Krém v pěně?? Všechno co je v pěně musím mít, bohužel už jsem ho zkoušela a nejsem z něho nějako nadšená strašně lepí, ale dám mu ještě šanci a rozepíšu se jindy. 

Krém na rozčesávání vlasů. Možná by bylo lepší navštívit kadeřnici, ale moje lenost si ji vybrat, je děsně velká btw. nějaký typ na dobrou kadeřnici v Praze??




Tak žiliteky od Balea jsou pro mě klasika, jsou fajn, oholí co mají a taky nestojí majlant. No, co říct k žiletkám.

Gel na holení mám strašně ráda, tohle je nějaká limitovaná edice, takže uvidíme jak bude vonět, ale vizuálně je strašně hezký.

Sprchový gel v pěně? K tomu nemá co dodat.

A jako poslední, to na co jsem nejvíce zvědavá kokoso-kávový scrub do sprchy. Všechno s vůní kokosu miluji, tak doufám, že to bude můj nový miláček.


Co jste si posledně odnesli z drogerky vy??

úterý 17. července 2018

Uklízení odpadků v Anglii na festivalech aneb dovolená jinak


Ahoooj!

Jsem zpátky po dovolené a dneska Vám povím, jak jsem ji strávila. Protože to nebylo klasické slunění na pláži, jako u většiny lidí. Letos jsem se jela podívat do Anglie na festivaly, což by nebylo až tak zvláštní. Každopádně my tam jezdíme, nejen si užít muziku. Ale především ty festivaly uklízet. Letos jsme byli na dvou, a to konkrétně na Community a Wireless, které se konali ve Finsbury parku téměř v centru Londýna. Jedná se tam převážně o uklízení odpadků po lidech, úklid záchodů a udržovaní pořádku v tzv. dress rooms.



O proti loňskému roku byl rozdíl v tom, že jsme nespali ve stanech, ale měli jsme ubytování na hostelu. Což by se mohla zdát jako výhoda, ale kupodivu, jsme se shodli na tom že stany jsou lepší. Už jen z důvodu, že nás na jednom pokoji bylo šest a spali jsme na palandách. Prostoru mezi nimi nebylo ani na posazení, takže když se člověk ráno probudil, zas rychle usnul, protože se bacil do hlavy. Zas je to zážitek, na který člověk jen tak nezapomene.



Další rozdíl o proti jiným festivalům, například těm co jsme navštívili v loňském roce, je ten, že se nespí ve stanech takže není tak obrovský úklid po samotném festivalu v kempech. Ale opravdu se jedná jen o prostory festivalu samotného. Když jsem o tom slyšela poprvé představovala jsem si to jak Hurvínek válku. Nepořádek, který tam návštěvníci zanechají jsem si opravdu představovala v mnohem nižším měřítku, než je realita. Ačkoliv to zní, jako velmi snadná práce, skutečnost je taková, že vše se sbírá ručně, takže to znamená, že člověk je celou tu dobu v předklonu a sbírá. Abych pravdu řekla, po prvním dnu jsem byla tak vyřízená. Že jsem chtěla zůstat v posteli a nikam nejít. Ale na druhou stranu, když se člověk hecne stojí to za to.



Návštěvníci tam zapomenou skutečně vše, na co si vzpomenete. Začínajíc od oblečení až po mobily. Buď to ztratí a nebo jsou natolik opilý, že to zapomenou. Takže při úklidu se najdou i dost zajímavé věci. Já si letos odvezla spoustu slunečních brýlí a nějaké ty peníze co jsem našla. Protože jak už jsem zmiňovala tzv. pikance nebyli natolik velké, právě s toho důvodu, že se vše odehrávalo v centru Londýna a nebyli tam kempy.



Mimo jiné to člověk nedělá zadarmo, ale má za to normální hodinovou mzdu. Takže mimo benefitů, že se podíváte na zahraniční festival zadarmo, najdete si spoustu zajímavých věcí, tak si ještě přivezete nějakou tu korunu domů. Takže samé benefity. Jen upřímně říkám, není to pro lidi co nechtějí pracovat a jsou - nemůžu najít správný výraz, ale dejme tomu, že se štítí špíny. Protože to chvilkami opravdu není procházka růžovou zahradou.



Každopádně pokud splňuješ tyhle kritéria a nemáš ještě plány na konec srpna a chtěl by sis něco přivydělat, tak je tu ještě festival Reading. Začíná 23. srpna a s úklidem to bude cca na 14 dní. Protože jsou tam právě ty zmiňované kempy. Tak se mi neváhej ozvat a já tě doporučím. Plus poskytnu bližší informace.

Jaké máš zkušenosti s letní brigádou v zahraničí ty?  

středa 27. června 2018

Pečující masky na obličej za pár korun

Ahoooj!

Tak jsem zase tady a tentokrát s dávkou zkrášlujících masek. Za poslední dobu mi přijde, že se s nimi roztrhl pytel a já už nějakou dobu, poctivě testuju a fotím. Abych Vám mohla říct jestli to za to stojí nebo ne. Tak jdem rovnou na to.


Balea Tuchmaske 


Na první pohled klasická plátinková maska, která by měla být s aktivním uhlím a pomáchat s vytvářením černých teček. Upřímně? Nevím jestli mi to pomohla, protože jich mám tolik, že bych je mohla rozdávat. Kdyby jste měli zájem, rozhodně se podělím. :D


Cena asi 30,-



















Balea soft and clear anti-pickle peel-off maske


Maska na dvě použití a za hubičku? Co víc si přát. Je super, že je slupovací, aspoň je výsledek vidět. Byla jsem ohledně těchto masek dost skeptická, vzhledem ke zkušenosti, co jsem měla s tou původní z Číny. Kdy tenhle trend nebyl ještě tak vyhajpovanej. Ale musím říct, že jsem byla mile překvapena. Určitě to není takovej zázrak, jak se prezentují podobné masky na sociálních sítí, kde Vám to vytáhne uplně všechno a ode všud. Ale myslím, že nejpodstatnější je, že cena- výkon, je mnohem lepší než by člověk očekával.



Cena asi 30,-



Balea tuschmaske 

Tak tahle maska mě moc mile překvapila. Je pro problematickou a smíšenou plet', takže ideální pro mě. Když jsem ji kupovala myslela jsem, že je to klasická plátýnková, ale po rozbalení na mě vybafly dvě části, které jsou napuštěné zeleným bahýnkem. Doporučená doba působení je asi 20 minut. No já ji měla asi hodinu a musím říct, že opravdu něco dělá. Pleť jsem měla hezky vyživenou a připadá mi, že i v těchlech vedrech se mi dělá méně pupínků, takže za mě doporučuju. Už to, že jsem si běžela pro další do zásoby svědčí o všem :D


Cena asi 50,-




Animal tiger hydra mask


Tak takhle maska konkrétně nenatchne a ani výrazně neurazí. Co se ji musí nechat je pěkně nanucaná a má strašně vtipný vzhled, ale jinak nic co budu pamatovat, kvůli úžasným zážitkům. Mám ji z Alliexpressu a opravdu jsem chtěla jen zkusti, co ty masky jsou zač.

Cena asi 15,-





Balea maska Icy Berry

V první řadě mi prosím někdo řekněte na co je tahle maska. Na jaký typ plati a nebo na jaké promlémy se zaměřuje :D Nevím, kde jsem dělala chybu, ale nikde jsem se o ní nemohla nic moc dozvědět, když jsem psala tenhle článek, jen že ty masky jsou ve dvou verzích a mají vždy buď sestřičku nebo bratříčka v podobě tělovehé krému nebo peelingu. Tahle verze má peeling, ale to je vše bohužel ani na balení to není napsáno. Každopádně by tam měl být výtažek malin, ale upřímně smrdí to jak bolavá noha. Sladký vůně mi nevadí, ale tohle je fakt puch. Nedávno jsem si koupila čirou náhodou peeling a smrdí uplně stejně, takže je asi posadím vedle sebe a můžou si o tom promluvit. Ale abych jí jen nepomlouvala je to kalíšková maska a bude mě z ní bolet hlava ještě dost dlouho, protože ji jen tak nevypotřebuji.


Cena asi 30,-





Avon planet spa Perfectly Purifying

Chtěla jsem chvilku opustit Baleu a zkusit i něco jinde, tak jsem si objednala tuhle masku od Avonu s výtažkem mořské soli. Upřímně? Hezky voní, ale že bych viděla nějaký účinek, to vůbec. Je příjemná, abych není nebyla jen zlá, ale vzkutku se nijak nepřevedla, možná po delší době. Případně podám update. 

Cena asi 60,.



Balea Tuchmaske Blütenzauber

Balea masky jsou prostě moje slabost. Mají prďácké balení i vzory! Takhle pivoňková nejenom krásně vypadá, ale i krásně voní, je dost nanucaná. Pleť po ní byla rozjasněná. Takže takhle maska za mě vyhrála tuhle sérii, ale těsně za ní se umístila Matcha o které jsem psala výš.  

Cena asi 30,-



Jaké jsou vaše oblíbené značky masek? 

Péťa xoxo

neděle 17. června 2018

Práce v Anglii

Ahooj!



Není to tak dlouho, kdy jsem se vrátila ze svého pracovního pobytu v Anglii. A po návratu jsem dostala smršť otázek od kamarádů a známých, jaké to tam bylo, jak platili, co angličtina a spoustu dalšího. 
A tak jsem se rozhodla Vám to shrnout do článku.

1. Co jsme vlastně dělali?

Mluvím v množném čísle, protože jsme tam byli s přítelem. Pracovali jsme na hotelu, já jako servírka a on jako noční vratný. Což nebylo úplně ideální, protože jsme se skoro neviděli. 

Moje práce spočívala v obsluze hostů a nebo připravování nápojů na baru,  pro mě to nebyla zas úplná neznámá, protože jsem tuhle práci dělala už v Česku. Jen jsem měla ze začátku problém s jazykovou bariérou, jelikož jsem po týhle stránce nejela moc vybavená.

Přitelova práce byla poněkud zmatenější. Přebíral po restauraci bar, kde čekal až odejdou poslední hosté. Poté připravoval stoly na snídaně. A řešil příjezdy a  odjezdy hostů, případně nějaké problémy. Ale většinu noci neměl co na práci. Takže spal nebo koukal na filmy.


2. Jak jsme se k tomu dostali?

Tahle část byla nejjednodušší, pár kamarádů, tam pracovalo před námi a tak to domluvili s manažerem,  který byl čirou náhodou Čech.

3. Kde jsme přesně byli?

Dalo by se říct, že na konci světa a ani o píď dál. Ne, dělám si srandu, určitě jsou i odlehlejší místa. Ale my jsme typy spíš do města. Takže pro nás to nebylo zrovna lehký. Nejbližší město bylo asi hodinu pěšky. A nebo jste museli jet taxíkem, což je v Anglii opravdu dráha záležitost. Ale my jsme lenošit, takže jsme jezdili 😶. Byli jsme v oblasti Lake District kousek od Windermere. A pracovali  pod společností English Lakes, na hotelu The Wildboar. Nejbližší větší město byl Manchester nebo Liverpool. Za hotelem jsme měli 40 hektarů lesa. Kam se hezky chodilo na procházky. A celkově příroda zde byla krásná.


4. Jaký jste měli plat a směny? 

Dělali jsme za minimální mzdu. Teda takhle pracovali jsme za minimální mzdu která byla mám pocit od 26 let. Takže přítel na tom byl, tak jak byl a ja měla víc, než mi zákon umožňoval. 

Směny jsme měla různé, byli buď snídaně - večeře to znamenalo. Že první člověk začínal v 7 a zbytek chodil od 8 až do té deváté. Tak jak bylo v rozpise. A na snídanich jsme byli 2 až třeba 6 lidí. To podle toho kolik bylo ubytovaných hostů. Po snídaních se dělala příprava na další den a chystalo se na obědy a na afternoon tea. Okolo 12 hodiny se končilo a šlo se více méně domu. A od 6 začínali večeře.  Které bylo cca do 10-11hodin večer. Opět podle počtu rezervací a podle toho jak jsme večer stihli rychle uklidit a předpripravit na snídaně. A pak byla má nejoblíbenější směna a to obědy - večeře. Takže se chodilo ma 12 hodinu a bylo se tam do konce. Mě to vyhovovalo v tom, že jsem si mohla připsat a měla jsem víc hodin. 
Občas byl takzvaný split a to byl vlastně cely den, třeba jen s hodinovou pauzou.

A přítel začínal o půl 11 večer a končil v 7 ráno. Jen občas o víkendech začínal dřív, aby nám vypomohl na baru. 


5. Co angličtina?

Jak už jsem zmiňovala, moje angličtina byla velice bídná. První dva tři týdny, jsem chodila s pláčem domů, ze kupujeme letenky a letíme zpátky. Každopádně nebít jedné Česky, co se mnou byla na restauraci, určitě to udělám. Ona mi vse vysvětlila v Češtině, takže to pro mě byla velká opora a pomoc. Po třech týdnech odjela a ja tam zbyla jediná Češka na restauraci. A kupodivu to šlo samo, základní pojmy jsem už měla naučený a poctivě jsem se ve volnu učila sama. Takže přes prvotní strach a nejistotu si myslím, že jsem se naučila velice rychle. Nikdo neříká, ze mluvím skvěle, ale dohodnu se a to je pro mě podstatný, teď už můžu jen a jen jazyk zdokonalovat. A jen s úsměvem vzpomínat, jak jsem měla na papírku napsané tři fráze a potají si je četla než jsem šla ke stolu. 

Přítel na tom byl podstatně hůř, když jsme odlítali do Anglie, uměl určitě lépe mluvit, než já. Ale jelikož v noci nebyl tolik v kontaktu s lidmi. Neměl takový posun. Takže to nakonec skončilo tak, že jsem mluvila lépe jako on. :D 

6. Jak se nám tam líbilo? A doporučili by jsme to dalším?

Upřímně? Nelíbilo. Ale nebylo to o Anglii, ale o tom hotelu. Vyloženě s námi jednali, jako s něčím míň, protože jsme byli cizinci. Ať už mluvíme o chování, stravě nebo o ubytování. Na pokoji jsme měli neustále plíseň a bohužel s tím nešlo nic moc dělat.  A personální strava byla víc jak mizerná. Také to byli i jedny z důvodů, proč jsme skončili. A mimo jiné, už jsme s přítelem na sebe chtěli mít i trochu toho času. Ale určitě to byla zkušenost do života. Ač ne úplně pozitivní, ale byla. A myslím, že s toho budeme čerpat, ještě dlouho.

A jestli bych to doporučila dál? Rozhodně! Neříkám, že zrovna tento hotel, ale je jich spousta dalších. Stačí na Facebooku rozkliknout nějakou skupinu, týkající se práce v zahraničí a nebo se pozeptat přátel. Určitě je to zkušenost, která se neztratí. A nejenom, že si dovezete nějakou tu korunu/libru. Ale také poznáte spoustu skvělých lidí. Já na tu španělskou partu tam, rozhodně dlouho nezapomenu. 

A určitě nemusíte mít strach z jazyka. Pokud nejste skvělí angličtináři, tak jako Ja.  To že musíte mluvit je vskutku nejlepší učitel. 

Napište mi, jaké máte zkušenosti s práci v zahraničí. A kde se Vám opravdu líbilo nebo naopak nelíbilo. Hledáme inspiraci kam příště :D. 

středa 17. ledna 2018

Nový rok - nové sny



Ahooj!

Spousta lidí začíná Nový rok nejen pořádnou kocovinou, ale také předsevzetími. Ať už více či méně splnitelnými. A pak se za tím nějakou dobu ženou a více či méně úspěšně je plní. 

Já jsem si předsevzetí pojala po svém, už několik let si píšu seznam věcí, co bych příští rok chtěla dokázat, ať už to je to podívat se do nové země,  nebo jen vymalovat byt. Celý rok ten papír nechám schovaný a nešahám na něj. Za rok ho zas vydnám a odškrtávám, kolik přání a snů se mi za ten rok splnilo. A udělám si takovou rekapitulaci předešlého roku. Když nějakou položku neodškrtnu, tak si tím hlavu rozhodně nelámu, buď ji přepíšu na další rok a nebo to nechám být. Ne, že bych se toho snu vzdala, ale prostě se mi změnili priority nebo jsem prostě po te danné věci přestala toužit.

Nejsou to předsevzetí, za kterým bych se celý rok hnala a strašně bych svého slibu sama sobě dosáhnout. Jednoduše si v klidu a pohodě plní to co chci. A nezáleží mi na tom kolik let mi to bude trvat. A o tom to je ne? Jít si za svými sny bez zbytečných stresů :). Dejte mi vědět vy jak jste na tom s plněním snů a předsevzetí. A co je pro vás důležitější, jestli sny nebo předsevzetí.